Tisíciletá tradice barvení pomocí mořského plže

Caracol purpura, to je název živočicha, mořského plže nachovce, který stojí za nádhernými fialovými, purpurovými, nachovými barvami, které používá tradiční kultura Mixteců z regionu Oaxaca. Jedná se o mořského plže, který vypouští barvivo, které nejprve zbarví látku do žluta, zelena a pak okysličováním dochází k proměně do nádherné fialové. Živočich je pak navrácen k běžnému životu zpět na skaliska nad mořem. Jedná se o techniku, kterou tato kultura používala zřejmě už v letech 1600 př.Kr. V současnosti ji však užívá už jen přibližně 13 lidí, kteří navíc mají speciální povolení. Povolení a kontrolované využívání tohoto přírodního barviva má zamezit zneužívání a ničení těchto plžů, ke kterému docházelo v 80.letech. Tehdy se stalo toto barvivo módní a japonská společnost barvící tradiční japonská kimona plže z pobřeží Oaxacy při jejich zpracování ničila. Nyní se znovu jejich život obnovil a povoleno je jen jejich tradiční využití a opětovný návrat do přírody. 

Fotky a informace od: Tintoreros Mixtecos y Amigos del Caracol Purpura

FOTOGALERIE

VIDEO - DOKUMENT BBC

THE DANGEROUS PURSUIT OF ONE OF THE WORLD'S RAREST COLOURS.

"Jsme barvíři, ale také ochránci tohoto mořského plže. Ten nežije přímo ve vodě, ale těsně nad hladinou na skaliscích. Vesnice Pinotepa de Don Luis je poslední místo, kde se uchovává tato kultura tradičního barvení a my jsme jediní, kteří tuto práci děláme. V naší mixtecké kultuře jsme takto zpracovávali barvivo odpradávna," říká 77letý don Habacuc z pradávné mixtecké kultury.

"Můj tatínek barví a maminka tká. Tyto šaty jsou poslední, které jsem vytvořila, trvaly měsíc. A navíc samozřejmě ještě čas výšivky kolem krku. Já jsem nikdy s tatínkem nebyla na pláži, jenom bratři, protože je to dost riskantní, skaliska jsou kluzká a mohou kdykoliv spadnout."

Don Habacuc vypráví: "Když jsem měl 15 let, tak jsem chtěl jít se strýcem na pláž, vidět jak dělá tuto práci. On řekl, že můžu jet s ním. A tak jsem šel 8 dní pěšky na pláž."

"S sebou je třeba mít dobře vypraná a čistá vlákna. Samotná práce začíná sběrem šneka, který vypouští bílou tekutinu, která je tím barvivem. Nejprve z něj oxidací vzniká žlutá, pak zelená a pak slunce dokončí práci do fialova. Pak vrátíme tohoto živočicha zpět mezi skaliska tak, aby ho hned neodnesl příliv, protože mu trvá pár minut, než se vzpamatuje. Sbírám je od října do března, protože pak kladou vajíčka a nedotýkáme se jich. Navíc moře je pak už ve velkém pohybu."

V současnosti jsou tito potomci Mixtecké kultury i oficiálními ochránci těchto pláží a plže nachovce. "Bylo nás 15, ale nyní už je nás jen 13 lidí. Je to těžká práce a není z ní možné úplně žít."